Drábské světničky

Skalní masív okolo Mužského, čedičového suku, který v třetihorách pronikl naplaveninami druhohorních písků a zpevnil je tak, že odolaly vlivům eroze a vytvořily náhorní plošinu Hrady - s příkrými stěnami spadajícími do stometrové hloubky, již od pravěku lákal svou dominantní polohou nad okolní krajinou k osídlení. Archeologickými výzkumy tu byla zjištěna přítomnost člověka od nejstarších zemědělců po středověk.

Ze středověkých sídel na Hradech jsou nejznámější Drábské světničky, pevnostní soustava na nejzazším výběžku pískovcových skal na jihozápadní straně Hradů. V podstatě to jsou čtyři velké a tři menší skalní bloky oddělené od sebe úzkými štěrbinami a průrvami a od ostatního území Hradů hlubokou úžlabinou, v nové době uměle vylámanou a rozšířenou těžbou pískovce, kterou byl skalní blok, z něhož se původně vstupovalo do hradu, téměř úplně zničen.

Na těchto skalách ještě dnes zůstaly zbytky osmnácti světniček buď zcela, nebo částečně vytesaných do pískovcové skály, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky. Z ostatních opevňovacích prací se zachovaly stopy po čtyřech uzávěrech a jedné palisádě a zbytky pěti chodeb vytesaných do pískovce.

Hrad rozkládající se na sto metrů vysokých skalních blocích byl díky nedokonalosti střelných zbraní prakticky nedobytný. Přirozené opevnění tvořené skalami bylo doplněno dřevěnými konstrukcemi. Množství světniček vytesaných do skal sloužilo především jako zásobárna a lidé, kteří zde pobývali, žili v dřevěných stavbách.

Hrad byl velice brzy opuštěn, ale je možné, že jej v 15. století obnovili husité, kteří jej využili jako strategický bod pro sledování obchodní cesty podél Jizery do Lužice. Pobýval zde údajně hejtman sirotčích vojsk Jan Čapek ze Sán. Po bitvě u Lipan roku 1434 byl hrad opuštěn a začal rychle chátrat.

Od třicetileté války, tehdy již dávno pustý hrad, sloužil jako úkryt pronásledovaných osob. Podobně tomu bylo i za druhé světové války, kdy se zde ukrývali partyzáni formující se z řad místních horolezců.

Po první světové válce byla objevena na Drábských světničkách svatyně, místnost 7m dlouhá a téměř 4m široká a vysoká. Uvnitř se dodnes zachovaly kamenné lavice při stěnách a oltář.

Studený průchod

Studený průchod, to je jméno úzké skalní soutěsky dlouhé asi 125 m, kterou nalezneme nedaleko Drábských světniček. Studený se průchodu říká proto, že i v horkých letních dnech je zde opravdu zima a vlhko.

Za pozornost jistě stojí skutečnost, že se zde roku 1866 ukrývalo rakouské dělostřelectvo, aby chránilo cestu do Podolí.