Trosky

Torzo jednoho z nejznámějších hradů umístěné na vrcholech dvou čedičových sopouchů a nejvýznamnější dominanta Českého ráje - to jsou Trosky, jedna z našich národních kulturních památek. Obě čedičové skály byly pojmenovány podle svého vzhledu - štíhlá a elegantní dosahující výšky 57m se nazývá Panna a rozložitá, přibližně o deset metrů nižší, Baba. Na obou byly postaveny před několika stoletími věže, mezi nimiž byl vybudován rozsáhlý hradní palác, chráněný trojitým pásem pevných hradeb.

Hrad založil Čeněk z Vartemberka v druhé polovině 14. století. Náročná výstavba neobvyklého sídla byla realizována mezi roky 1380 a 1390. První písemná zpráva zmiňující se o Troskách pochází z roku 1396 a připomíná Čeňka z Vartemberka. Vartemberkové patřili mezi nejvýznamnější rody v  Čechách, zvláště jejich državy na území severu Čech byly značně rozsáhlé. Zakladatel však hrad vlastnil krátce, po jeho smrti připadly Trosky i s přilehlým panstvím králi Václavu IV. Na samém konci 14. století získal hrad od krále Ota z Bergova, který se po něm již roku 1399 psal.

V dramatických dobách husitských válek se z Trosek stala prozikmundovsky orientovaná bašta, konaly se zde také protihusitské porady, z nichž ta nejznámější proběhla v roce 1428. Nevíme však jistě, zda byl hrad někdy dobýván husity. Některé prameny tvrdí, že Žižka hrad dobýval roku 1424, důvěryhodnější zprávy pocházejí až z roku 1428, kdy hrad vyhořel a následovně byl obléhán Janem Kralovcem, hejtmanem vojska sirotků.

Od roku 1438 zde sídlili loupežníci, vedeni Kryštofem Šofem z Helfenburka, kteří zajali tehdejšího majitele Otu z Bergova a následně odsud  plenili celý zdejší kraj. Přítrž jejich ničivému počínání měla být učiněna    dobýváním v roce 1440, to však bylo neúspěšné. Obávaní škůdci byli z Trosek násilně vypuzeni až o několik let později a hrad se dostal opět do držení Oty z Bergova.

Roku 1458 koupili hrad Zajícové z Házmburka. Nedlouho poté, roku 1469, byly Trosky jako majetek  nepřítele Jiřího z Poděbrad, dobyty královským vojskem. Hazmburkové drželi pevný hrad až do roku 1497, kdy jej získal Jan ze Šelmberka.

Poté se zde vystřídalo několik dalších majitelů a po roce 1559, za Jindřicha Smiřického, byly Trosky připojeny k Hrubé Skále. V těchto dobách ztratil hrad definitivně svůj původní význam a zůstal natrvalo již jen sídlem úředníků.

Jako pobělohorský konfiskát získal Trosky Albrecht z Valdštejna, za něhož nebyl hrad udržován. Jeho stav se dále zhoršil v dramatických dobách třicetileté války, kdy se zde často střídali Švédové s císařským vojskem. Osud hradu se naplnil roku 1648, kdy byl vypálen. Trosky se od tohoto roku postupně proměnily v opravdové, neobydlené a zpustlé hradní trosky.

Před úplnou zkázou hradní zříceninu zachránil nástup devatenáctého století. Krásná zřícenina se stala cílem mnoha romantiků hledajících zde slávu zašlých časů, ale také tajemství a poklady. Majitel hruboskalského panství Alois Lexa z Aehrentalu zahájil roku 1841 velkolepě plánované opravy hradu. Již v této době se objevily snahy vybudovat schodiště na věž Pannu. Bohužel přišel rok 1843 a s ním i smrt pána z Aehrentalu. Práce se tak zcela zastavily. Ke konci 20. století  byly zahájeny rozsáhlé práce na zabezpečení ojedinělé hradní zříceniny, které po značném úsilí vyvrcholily zpřístupněním vrcholu Baby návštěvníkům. Práce na dalších úpravách a zabezpečení hradního areálu stále pokračují.

Trosky dnes patří mezi nejnavštěvovanější kulturněhistorické památky Českého ráje. V letní sezóně jsou zříceniny plné návštěvníků, kteří sem přicházejí po dobře značených turistických stezkách nebo přijíždějí jako cyklisté. Nově zbudovaná vyhlídka na Babě poskytuje úchvatný výhled nejen na Český ráj, ale i na vzdálenější cíle, mezi něž patří například Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory a velice zajímavá oblast Českého středohoří. Řadí se tak mezi nejlepší výhledové body této oblasti. V sezóně se na Troskách konají kulturní akce, je se zde možno seznámit s našimi dravými ptáky, shlédnout amatérské divadelní ukázky a v neposlední řadě se také občerstvit a nabrat tak sílu na další putování Českým rájem.

K Troskám se váže několik pověstí. Některé se zmiňují o zde nebo v blízkém okolí ukrytém pokladu, jiné vykládají jejich původ. Tajemstvím opředené hradní torzo láká již od 19. století také básníky a literáty. Z nich můžeme jmenovat například Svatopluka Čecha (1846 - 1908), který rád vzhlížel k Troskám z vyhlídky v Boreckých skalách. Chodíval na toto místo (dnešní vyhlídka Svatopluka Čecha) při svých letních pobytech v Rovensku p.T. Jednu ze svých básní inspirovanou lidovou pověstí Troskám věnoval.