Hrubá Skála
Původně gotický hrad, nazývaný Skála, později několika přestavbami proměněný do dnešní romantické zámecké podoby. Leží na pískovcové skále zvedající tuto ozdobu Českého ráje do úctyhodné výše šedesáti metrů, nedaleko od města Turnova.
Původní hrad Skála byl založen okolo poloviny 14. století. Jeho zakladatel Hynek z Valdštejna se poprvé v souvislosti s jeho vlastnictvím v písemných pramenech uvádí k roku 1353.
Později byl hrad přejmenován na Hrubou Skálu, aby nedocházelo k záměně s nedalekou Malou Skálou. Přívlastek "hrubá" neměl ve staročeštině stejný význam jako dnes, ale vystihoval umístění sídla na vysokých masivních skalních blocích. Hynek však hrad zanedlouho přenechal svému bratrovi, který jej vlastnil až do smrti v roce 1370.
Dobou husitských válek prošlo sídlo v držení silně protihusitsky zaměřených pánů z Jenštejna, z tohoto období se dochovalo jen málo informací o Hrubé Skále. Více se písemné prameny zmiňují až o dalším období, kdy zde působili Zajícové z Hazmburka, kteří Hrubou Skálu získali od Jenštejnských v roce 1460. Jan Zajíc z Hazmburku, stojící pevně na straně odpůrců Jiřího z Poděbrad, vyvolal odpor ze strany tohoto moudrého panovníka. V roce 1469 tak mezi obleženými hazmburskými hrady skončila i Skála a byla úspěšně dobyta.
Z původního gotického hradu se dochovala především věž, která však byla později přestavěna. Dále nalezneme pozůstatky záseků po trámech, ve skále tesanou studnu a sklepy.
Mezi další majitele se velmi výrazně zapsal bohatý a mocný rod Smiřických. Ti se, z přičinění Zikmunda Smiřického, stali pány zdejšího panství již roku 1524. Zanedlouho jim však starý hrad přestal vyhovovat, a proto jej v druhé polovině 16. století přestavěli na pohodlný renesanční zámek.
Po bitvě na Bílé hoře Hrubou Skálu držel Albrecht z Valdštejna, v jeho době docházelo na zdejších panstvích k bouřlivým selským povstáním (například v letech 1629 a 1775). Po Albrechtově smrti začal úpadek Hrubé Skály. Roku 1658 vydal císař, veden obavami ze zneužití stále pevných sídel nepřátelskými vojsky, rozkaz ke zboření Hrubé Skály, Veliše a Kosti. Veliš byl důkladně zničen, Hrubá Skála a hrad Kost naštěstí přísnému rozkazu unikly.
Po ničivém požáru, který roku 1710 pohltil část zámku, byly provedeny stavební úpravy a rozšíření. Do dnešní romantické podoby byl zámek proměněn až v polovině 19. století díky Aehrenhalům. Ti jej získali v roce 1821, kdy Hrubou Skálu spolu s panstvím prodal František Adam Janu Lexovi z Aehrentalu.
Po druhé světové válce byl zámek využíván jako rekreační objekt. I dnes v prostorách zámku nalezneme hotelové zařízení společnosti OREA. Můžeme si tak uskutečnit sen a pobývat na opravdovém zámku. Také výhled ze zámecké věže potěší romantické duše, jako na dlani máme před sebou Trosky a pohlédneme-li směrem k Mariánské vyhlídce, potěší nás malebné skály porostlé typickými borovicemi.
Nedaleko vstupu do zámku můžeme obdivovat novogotický kostel sv. Josefa pocházející z roku 1812. Od kostela je již jen několik kroků na rozcestí značených turistických stezek, které nás spolehlivě zavedou na nejkrásnější místa Hruboskalského skalního města. Po zeleně značené stezce se můžeme vydat úzkým skalním průchodem nazývaným Myší díra do bývalých lázní Sedmihorek, žlutá stezka nás zavede na Zámeckou a Mariánskou vyhlídku, které obě nabízí krásný výhled na část skalního města a na Hrubou Skálu. V blízkosti Mariánské vyhlídky můžeme navštívit i symbolický hřbitov našich tragicky zahynulých horolezců.
